Bezcenný
Každým dnem člověk dostává nové informace, poznává nové lidi, činní skutky… Podle toho se všechno zařizuje a rozhoduje, co bude dělat v blízké budoucnosti. Ale každého člověka bere naprosto jinak.: jinak s ním komunikuje, jinak jej chápe, má o něm své představy atd. První jsou nám cizí, pak se poznáme, pokecáme, stanou se z nich přátelé, lásky a nakonec „rodina“. Když tě zradí neznámí, je ti to poměrně jedno, když přítel, mrzí tě to a jsi překvapen, ale když láska nebo vlastní rodina… Zabíjí tě to. Ptáš se sám sebe „proč…“, co si udělal špatně? Abych pravdu řek, do lidí lze docela dobře nahlédnou, poznáš jejich pocity, nálady, jejich příčiny, kdy chce zaútočit či kde se bude krýt, kdy střílet či utíkat atd., ale pořád zůstává velká část člověka nezmapovaná a když se v této části něco odehraje, nemáme šanci cokoli udělat, aby jsme tomu předešli či toho člověka utišili atd. nemůžete si být ničím jistý, ale především ne tím, že vám věří a pomůže… Nejhorší je, když to postihne vaše rodiče. Ti vám pak nevěří, nestojí při vás, pomlouvají vás kde můžou, nepomůžou s ničím a nikdy neřeknou „děkuji“ nebo „bylo to dobré“ či neřeknou jen pouhou pochvalu za něco, za co by vás jiní „sežrali“ radostí. Ať uděláte cokoli, nikdy se jim nezavděčíte, všechno je špatně… ať zachráníte kolik chcete životů, ať uděláte něco co vás proslaví, ať se umístíte v čemkoli na jakémkoli místě aj., nic od nich neuslyšíte… A věřte, že to mrzí nejvíc…
Komentáře
Přehled komentářů
ahoj, od té doby, co si napsal článek, tak už uplynuly 4 roky, změnilo se něco? díváš se na svět lépe? hodnotíš jinak situaci? a vůbec, jsou tyto krásné stránky živé? ahoj a napiš, těším se Dana
Re: smutný příběh
(Marec, 13. 1. 2014 16:29)Věř, že dalo :) Máš pravdu, posledních pár let sem se na to " vykvákl ", ale jen proto, že když se podíváš na lidstvo... Něco tu napíšeš, stejně to musíš očesat, protože to je z tvého života a stejně tomu lidi nevěří, nebo si to nechtějí připustit. Nemá cenu mluvit do zdi :) Ten kdo chce si řekne, zajímá se.. :) Přešel sem vlastně na Facebook. Tam mám své stránky ohledně básn a dalších koníčků a podobného. Protože dneska už je málo lidí, kteří brouzdají po internetu a sledují co se děje. Pokud ovšem budete chtít dál něco vidět, básně klidně přidám, ale příběhy pouze na vlastní přání třeba na mail, nebo jiný " kontakt ". Ale na druhé straně je taky pravda, že dokud to lidi neuvidí tak jim to nebude vrtat v hlavě.. :)
smutný příběh
(Dana, 10. 1. 2014 22:27)