Tu Fu
19. 2. 2008
Tu-Fu = smutek, láska, ale i nenávist k válce.
Konec jara
Konec jara
Opřeni o sebe jdem ostrůvkem,
já a má hůl, truchlíme potají,
že jaro opouští nás nevěrné.
Ve větru tančí vrby rozverné
a na hláď vod s koketním úsměvem
záletné lístky květů slétají.
Noční jízda
Půlnoční vítr
kolébá travou
na nízkém břehu.
Opuštěn nocí
pod keři růží
plyne můj člun.
Ligotá hvězda
nad odlivem.
Tajemství plný
zažloutlý měsíc
vypíjí vodu
plaší mi vlny.
Dílo mé dalo mi slávu --
co mohlo dílo víc dát ?
Zestár můj život.
V daleku dní se
nebe a země
míhá se, kmitá
jak třepot racků
nad pískem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář