Co jsi mne opustil,
sama jsem zůstala,
samotna musím tu
žít ;
ruka má marně
rozplést se chystala
zmotanou klubka
nit.

Co jsi mne opustil,
vadnout jsem začala,
po světě chodím jak
stín;
jsem jako úplněk,
co noc je ze mne,
milý můj,
míň.

Za mladých let,
za mladých let
jsem šťastně žil,
v podkroví denně vylézal a psal
tam verše, v nichž byl padělaný žal
a lidské bídy padělané zlo.

Na sklonku let,
na sklonku let
já okusil,
jak hořkotrpce chutná lidský žal,
a nemám co bych ještě opěval,
než -- "Podzimku ty jasná hodino !"

Zelený džbán
pln mladého vína
Červená hlína,
z ní nizounký krb.
Sníh se spustí dnes k večeru.
Smím k nám třem
tě poprosit?
Přijď !
Budeme pít.