Zmatený svět
3. 8. 2014
Ač srdce velké, slzy ronící,
skrze šíp slepoty lidstva,
sejně jak ze svíce se tavící,
nám vosk mysl uspává, desítky? či sta?
Beztvarý řetízek smutku navlečen,
šílenství tkví, ranní rosa,
očima duše pohled usvědčen,
spravedlnost je dávno bosa.
Hluboko v temnotě strachem nás mučí,
zmatený duch v korunách stromů,
beznaděj, jak hejno vos kolem bzučí,
než přijde vůle k propasti zlomu,
kde rozhodne se: nahoru? či dolů.....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář