Zloděj
Veliké bydla, vily jak trám,
I přes to všechno můžeš být sám,
Auto, bazén, hřiště, zahradu,
Nepřijímáš žádnou náhradu.
Vše co si kdy pro to spravil,
Kdysi ti tvůj otec pravil,
To co děláš právě dnes,
“ to je hrůza, to je děs “.
Ne všichni měli štěstí,
A ne jednou zatli pěsti,
Ne jednou měli smůlu,
A hlavu k nebi vzhůru.
Ne všichni žijí blaze,
A vyjde jim to draze,
To co nikdy neměli,
Není to jen mámení.
Nemají to bohužel lehké,
“ ve vodě jsou velmi mělké “,
„To co bylo dávno není,
snad se něco brzy změní“.
Nezměnilo se to mnoho,
Jen víc a víc je toho,
Lidi na ulici bez domu,
Spí u každého stromu.
Tihle lidé stávají se vrahy,
Pomsta za všechny jejich snahy,
Buď pak sedí někde v cele,
A děkují jim vřele.
Bezdomovci dále,
V místnůstce malé,
Žijí si tam tiše,
Umírají spíše.
Zloději se stanou lidi,
Kteří bohatí jsou,
Čestní jsou jen chudí,
A myslí hlavou svou.
Chudoba je lék,
Který nemá pravidla,
Kdysi kdosi řek,
Tahle vrstva je podivná.
Není to pravda tyhle řeči,
Kdo si to myslí není člověk,
Někdo nad tím třeba brečí,
Dyť už není přeci „zlověk“.
Nevybírají si lidi,
I přes ty všechny možnosti,
Podle vrstev se třídí?
Tak projev trochu něžnosti…
Není to však tak lehké,
Žít s touhle myšlenkou,
Mít pořád všechno vlhké,
Smrt odpovědí výslednou.
Zloděj je ta poslední věc,
Co může držet tě na živu,
Až nechytí tě velká klec,
Nebo neumřeš na pivu...
Komentáře
Přehled komentářů
Many thanks. Plenty of material!
essays for college application https://essayservicehelp.com degree thesis https://helpmedomyxyzhomework.com
dissertation thesis writing l45bmn
(Eugenezooni, 6. 4. 2023 23:28)