Zázračný a bolestivý život
Čemu dnes lidé tak říkají, když ani neví jak život žít,
Jen nějaké námitky zase vznášejí, nevědí co můžou mít.
Možná na pospas to nechají osudu, co můžou a chtějí,
Horšíme se z jistých důvodů, o tom všem můžeme jen snít.
Prospíme život, ve kterém je příliš málo dobrého,
Pak člověk, jak se probudí, hledá štěstí drobného.
Zázrak je, když se zrodí dítě, čisté, bez poskvrny,
Když dítě či jiný člověk se po letech vyléčí z obrny.
Zázrak je, když tvou mysl naplní ten krásný cit,
Když vše na světě má svůj smysl a zahlédneš paprsků svit.
Zázrak je život, který tvá matka ti v bolesti dala,
Dívka, láska, vzpomínka co u srdce tě hřála.
Važme toho co v životě máme, co může nás bavit,
A co všechno vzdáme, člověk váží si nejvíce až toho co ztratí.
Tak pochopme, žijme, milujme, vždyť hned je tu stáří.
Ale ne... dnes je to takové, že život se krátí…
A jeden druhému do zad nože vráží……………