Zamilovaný anděl
Anděl co žije, dýchá a cítí,
odevzdal sílu, stal se člověkem,
přál si jen jedno, lásku míti,
tak jak tomu bylo před věkem.
Křídla svá nechal si nadobro vzít,
svou duši zaprodal životu s ní,
v jejích očích jeho lásku mít,
to je po čem celou dobu sní.
Oproti “ životu “ bez citu bez lásky,
už jeho život nedával by smysl,
jen sem tam objeví se obrázky,
teď láska pohltila mu celou mysl.
„ Co to? Co děje se s mými oči,
z ničeho nic z nich teče voda! “,
to jsou slzy, tváře ti smočí,
ona pomocnou ruku ti podá…
„ Srdce tluče mi ukrutnou rychlostí,
cítím že říká mi „ to je ta pravá! “ “,
to je normální, utichne až bolestí,
láska ti smysl života i smrt dává.
„ Ruce klepou se, nevím co říct,
hlava se mi snad sama rozskočí “
stane se každému, i ruce chvějící,
slovo “ANO“ a srdce ti vyskočí.
„ Nevím co se semnou děje, nevím co dál,
rozum říká něco a srdce tvrdí opak pravý “,
tak poslechni srdce, rozum by se jenom bál,
srdce mluví pravdu, rozum je jen hravý.
Láska je to nejvzácnější co lidi mohou mít,
ale málo z nás si toho váží, málo ví co má,
lidi berou víc než by mohli a měli chtít,
to pak hádky, rvačky, rozchodem to dopadá.
Jdi za srdcem svým , nikdy ti nebude lhát,
však dávej pozor, nezatmi svou mysl,
vím že strach je silný, ale ty nesmíš se bát,
bez lásky totiž nemá život žádný smysl.
no ja
(katarina, 5. 3. 2010 20:15)