Čas proti životu
Nadměrné strasti, bolesti či smutky?
Člověk snad udělal zlověstné skutky?
Mučení, nevěra, bolest a chtíč,
Práskají člověka jak ostnatý bič.
Smůla, nicota, samota, neštěstí,
Bezradnost a šeredné pověsti,
Všechno to a o hodně toho víc,
Nenapraví to už vůbec nic?
Smrt, selhání, závislost, beznaděj,
Život je snad nezkušený čaroděj?
Jestli ne tak co pak dělá žal?
Snad aby se teď člověk bál?
Přátelství, důvěra, láska i štěstí,
Vše se ukáže, když zatneš pěsti,
Laskavost, oddanost, bezpečí,
Pravý chlap je když si pobrečí.
Milost, cit a špetka soucitu,
Člověk má nespočet pocitů,
Žijeme proto aby jsme zemřeli,
Mladí přejí si být už dospělí.
Čas, to je to co nás vše řídí,
Jako úlisný had všude tu slídí,
Když nadejde poslední hodina,
Přejeme si ať je u nás rodina.
Čas, to je to co nás vleče,
A smrt je jediné co neuteče,
Však záleží na skutcích člověka,
Ať už básníka, ministra či otroka.