Bolest srdce
Láska je to nejpěknější co tě potká,
Je to stokrát lepší než opilec a vodka,
Cítíš se jak v sedmém nebi,
Ale to však ještě neví,
Jakou má ta láska moc,
Že nebude spát žádnou noc.
Když zamilovaný jsi,
Tak můžou tě škubat i psi,
Nezatřese s tebou nic,
Budeš ji milovat čím dál víc.
Krásu světa poznáváš,
Radost svoji rozdáváš,
Nevíš co se s tebou děje,
Když se na tě pousměje.
Jak vezmeš ji za ruce,
A zadíváš se jí do očí,
Vidíš jí až do srdce,
do náruče ti skočí.
V tu chvíli víš co bude dál,
Kde kdo by se pousmál,
Budete se míti rádi,
Už nejste jenom kamarádi.
Kdyby to bylo takhle lehké,
Než zraní se srdce křehké,
Kdy řekne ti ta láska "ne",
Moc radosti ti nezbude.
Život se ti tímhle změní,
Nic už dále stejné není,
Radost už pak vůbec není,
Na smutek, bolest se mění.
Když ji opravdu miluješ,
A život barevně si maluješ,
Když nezáleží ti na sobě,
Jen na téhle osobě,
Obětoval by ses pro ni,
A přemýšlíš jen o ní,
Tehda když řekne ti „NE“,
Smutek a beznaděj tě popadne.
Nedokážeš to pochopit,
Že život musíš uchopit,
Nepropadat zármutku,
A nepropadat smutku.
Není to tak lehké jak se zdá,
Když tu holku potkává,
Cítí bodání nožů tisíce,
Tady…přímo do srdce.
Cítí pocit samoty,
Nic nepadne mu do noty,
A pocity trápení,
Není to jen mámení…
Ztrácí smysl života,
Když ona ho odmítá,
Ztrácí smysl žít….
Nemá proč tu být….
Však on život nevzdává,
Ale pocitům se poddává,
To ho zevnitř pomalu ničí,
Jeho srdce bolestí křičí.
Řekl že už nebude milovat,
Život si barevně malovat,
Byla první a poslední,
Už nechce znova to trápení.
Takhle teď dál žije,
Jako kdyby ho uštkla zmije,
Bolí ho srdce víc a víc,
A nepomáhá mu vůbec nic.
...
(Jennynka :o), 26. 11. 2007 21:11)