Beze strachu
Duše má srší jen prázdnotou,
srdce jakoby před zlomem puknutí,
přátel dost, ale bloudím samotou,
a pocit, být světem uřknutý.
Žij dál, jako naděje má,
jenž rozdmýchala vír chaosu,
žij dál, jako vášeň přilnavá,
jenž vyrazila temno za osu.
Žij dál, jako dech přilnavý,
jenž k rtům se vždy přiblíží,
žij dál, jako polibek vnímavý,
jenž v zápetí za snem se ohlíží.
Žij pro doteky něžné,
které jen on ti může dát,
nežij pro slůvka běžné,
ale pro ty co u srdce budou hřát.
Žij pro mou lásku k tvému já,
pro to co přál bych si ti dát,
je jedno že málo z věcí smysl má,
v náručí mém už nemusíš se bát....