Přišel jsi na svět,

Máš před sebou spousty let,

A když nic neznáš,

Pak přece se optáš…

Až naučíš se lozit,

Nebudou tě vozit,

Prolezeš si celý dům,

A ze schodů bum bum bum.

Strach v očích tvé matky,

Když spadneš z nich na lopatky,

Vše dobře dopadá,

Když do náručí tě popadá.

Při jídle prskáš na všechny strany,

Při uklízení to jsou rány,

Směje se stále jen,

A vráží do všech stěn.

Když mluvit se naučí,

Máš ho stále „ v náručí “,

Otázka „proč?“ je stále,

A nervy už máš malé :)

Kdo ublížil by dítěti,

Co se tak krásně směje,

Až dveřmi samo vyletí,

I když venku leje.

Začne chodit do školky,

Pak nastoupí na školu,

Začne myslet na holky,

A popíjet nejen kolu…

To sem ale nepatří,

Když auťák si už opatří,

Ale když pak krade,

Už mu z toho hrabe…

Nejhezčí léta jsou do 15let,

To ti patří celý svět,

Děláš si co „chceš “,

A děcka k sobě zveš.

Dále pokračuje láska,

A vše kolem tebe praská,

A i když urazil hodně mil,

To už je zas jiný díl :)